Sally a spol..........díl 8. - Jak jsem našla deník a napsala smutnej zápis...

8. června 2007 v 18:07 | Daggy |  Sally a spol.
Chytří už si určitě všimli, že jsem stašně dlouho nic nenapsala. Neměla jsem na to totiž chuť, čas, náladu ani deník. Tim "ani deník" jsem chtěla říct, že jsem nemohla ten pitomej sešit najít, ale to ostatně platí skoro pro všechny mý věci. Ale dneska jsem ho konečně našla. A nebudete mi věřit kde. Ležel na mým psacím stole, hned vedle plesnivý hrušky, nedodělanýho úkoly z fyziky a skleničky s tejden starým mlíkem (uf, mohla bych si občas uklidit, že?). Od trapnýho incidentu s bahnem uběhly už asi tak čtyry dny a naštěstí už to neni aktuální (díky ti nastotisíckrát, buddho!). Sice jsem svým příchodem způsobila menší tsunami smíchu, ale to už je 'dávno'. Teď je aktuálnější něco jinýho (teda aspoň pro mě). Nancy totiž všem ve třídě vypráví o svým úžasným 'nápadníkovi' z internetu - Freddym, a všechny holky jsou tak neuvěřitelně blbý, že ji mají pomalu za bohyni. Luisa (to je jedna úplně vymaštěná magorka z naší třídy) ji pronásleduje pomalu na každým kroku a chce autogram. Ne, dobře, tak to zase kecam. Ale mam takovej dojem, že to ta blbka Luisa opravdu časem udělá. Protože teď chodí za Nancy úplně všude (nekacam, i na záchod!) a pořád z ní tahá nějaký nový kecy o Freddym. Jak může bejt tak blbá?!
Při zemáku (kterej mě mimochodem vůbec nebaví) jsem se rozhodla k jednomu hrdinskýho činu. Jelikož je Nancy moje dlouholetá kámoška, o kterou bych fakt nechtěla jen tak přijít, po obědě za ní pudu a v klidu si s ní promluvim mezi čtyřma vočima o jistejch věcech. Nějak nenásilně ji vysvětlim, že Freddy může úplně klidně bejt nějakej oslizlej nechutnej padesátník - úchyl s pivnim pupkem, kterej ji chce dříve či později někam vylákat a ...( všichni víme, co by ji mohl úchyl udělat). A že se vod něj nechává pěkně tahat za fusekli. A taky jsem to tak udělala. Když odnášela tácek s jídlem k vokínku (kde mimochodem dneska byla ta nejprotivnější kuchařka ze všech protivnejch kuchařek na světě), tak jsem na ní počkala a připojila jsem se k ní cestou ke skříňkám. Rychlým (nenápadným) chvatem jsem strčila Luise do tácku, takže se celej náklad vysypal na podlahu jídelny (uznávam, bylo to vode mě podlý, hnusný, nechutný, nekamarádský, zbabělý, ošklivý a zákeřný, ale já jsem potřebovala mít Nancy chvíli jenom pro sebe).
Celou cestu ke skříňkám Nancy nadšeně brebentila, a evidentně úplně zapomněla na naši páteční hádku (díkybohu). O to horší potom ale bylo ji zarazit. "Nancy, potřebuju s tebou mluvit a chci, abys mě vyslechla!" řekla jsem z ničeho nic. Nancy na mě vykulila svý hnědý oči, a zamumlala jako že teda jo. A tak jsem jí to celý vyklopila. Jako to, co si myslim vo Freddym a tak. Koukala na mě jako bych jí právě vrazila do zad nůž, do břicha oštěp a do hlavy sekyrku. Dokonce jsem byla připravená i na to, že omdlí, ale to se nestalo (možná by to bylo v tomhle případě lepší). Do očí jí vytryskly slzy. "Ty, ty - Celine Rydleiová, si řikáš moje KAMARÁDKA?! Tak to si teda řikáš špatně, protože kamrádky si navzájem nezávidí kluky ani nic jinýho, víš? Luisa je daleko lepší přítelkyně než ty! Ty nejsi žádná kámoška, ty jsi..." Nancy už větu nedokončila. S vodopádem slz utekla po schodem do patra školy a nejspíš na záchod. Neběžela jsem za ní. Nemělo by to cenu. A navíc jsem ani nechtěla. Byla jsem totiž na ní děsně naštvaná, protože spolu se známe už skoro tři roky, já jí věřila, vždycky jsme byly výborný kamarádky a ona teď řekne, že víc kamarádí s Luisou, kterou nezná ani rok (Luisa je u nás totiž vod tohodle roku nová). A taky pro to, že mě oslovila celým jménem - Celine. Takhle mě nemá právo oslovovat nikdo, kromě rodiny a taky chemikářky, ale tý to trpim jenom proto, že ji mám ráda. Nikdo jiný mě tak nesmí v životě oslovit - A Nancy to ví, moc dobře to ví.
Už jsem se chystala otevřít skříňku, vzít si svý věci a jít domů, když tu mi někdo položil ruku na rameno. Polekaně jsem se ohlídla a uviděla Maggy O' Connorovou a Stacy Flowerovou. Poznala jsem je i přes mlžnou stěnu slz, který už jsem nedokázala dál zadržovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Týna M. | 9. června 2007 v 14:06 | Reagovat

A kdo jsou ty poslední dvě holky?:-O rychle další pokračování!Už e ho nemůžu dočkat sem strašně napjatá :-) (A taky netrpělivá promin vim že je to blbá vlastnost :-) )

2 Daggy | 9. června 2007 v 22:02 | Reagovat

No...já vlastně taky nevim kdo ty holky jdsou... :d né, kecam, ale další díl bude asi za dlouho - nemam moc času.

3 Týna M. | 10. června 2007 v 12:17 | Reagovat

aha....gymnázium to je záhul co?:-(

4 Daggy | 10. června 2007 v 14:50 | Reagovat

Víš že ani moc ne. Prostě teď je jenom písemkový období.... :(

5 Flippy | 19. června 2007 v 18:54 | Reagovat

Ahoj, na tvůj blog jsem se dostala přes Petyyynku, kde jsem zabrouzdala náhodně.Opravdu hezky píšeš, Daggy. Je to jako pokračování Alice a dooost dobrý.... jen pokračuj, už se těšim, až se dozvím, kdo jsou ty dvě holky. Je to fakt napínavý, doufám, že tu taky bude, jakej bude nakonec Freddy to už se taky nemůžu dočkat :o)

P.S. maš i celkově pěknej blog i když to už sem ti říkala přes Petyyynku, ale nevadí :o)

6 Daggy | 22. června 2007 v 16:13 | Reagovat

Díky moc, Flippy. :) Akorát mě trošku mrzí, že sem chodí jenom pár lidí....ale to je jedno. Lepší pár lidí, kteří ti napíšou hezký komentář, než deset blbounů, kteří si nic ani nepřečtou... ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.