Jsem mrzáček....

29. března 2007 v 14:25 | Darik |  Mé chvilkové záchvaty filosofie
Ano, je to tak. Už od čtvrtka 8. března do pátku 16. března se ze mě stal totální mrzák...neseděla jsem přímo na vozíčku a mohla jsem si sama dojít na záchod, ale bolela mě hlava, blila jsem (pardon, ale nic slušnějšího mě pro můj stav nenapadlo...), všechno mě bolelo, měla jsem teplotu a hlavně jsme šíleně prskala a chrchlala. Není to nic příjemnýho, vám řeknu - mít pořád u nosu kapesník (tím pádem mít nos rudej jak bachratá žárovka). Ale alespoň jsem měla dost času na vymýšlení vlastní smrti...například:
Jdu tmavým lesem. Všude kolem mě tma a tma a tma a nic než tma. Zahouká sova, v křoví přeběhna vlk (zajíc)...všechno je děsně strašidelný. A najednou se v tom tmavým, uhoukaným lese objeví kombajn a rozmašíruje mě na paloučku u jezírka a lesní víly prchaj, aby se jim chudinkam nestalo to co mně...
Hehehe, to je dobrý, že jo? A to jsem vymyslela i lepší...ale nebudu radši
pokračovat, protože by to asi nikoho nezajímalo. Já jsem stejně zajímavý člověk vám řeknu. Děsně mě baví vymýšlet, jak jednou umřu. Divná záliba, že? Jednou mě v noci napadlo, že ležim v posteli a najednou oknem proletí taková ta velká koule jak se s ní bouraj domy a i s postelí mě přimázne na stěnu....Dneska už jsem celkem v pořádku, snad mě ten horský vzduch prospěje (jedeme na hory jestli jsem to ještě neřekla).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.